Židovská čtvrť

Židovská čtvrť
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť
Další fotky

Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, domky postavené v několika stavebních slozích a prorostlé mezi sebou, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody, náměstíčko jako dlaň – židovská čtvrť je jako zmenšený svět. Je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou Unesco mimo území Izraele. V tomto miniaturním prostoru žilo v době nejhustšího osídlení více než 1200 obyvatel, kteří tvořili téměř šedesát procent třebíčského obyvatelstva. Měli svou radnici, chudobinec, špitál, školu, dvě synagogy a všude bylo spoustu obchůdků a dílen. Život tu ale pulsuje i dnes. Při cestě se můžete zastavit v několika kavárnách, vinárnách, hospůdkách a restauracích s živou hudbou, meditovat v čajovně a galerii nebo se ubytovat v jednom ze dvou pensionů.

Sběh Židů k Třebíči

První zmínky o židovském osídlení v Třebíči pocházejí z roku 1338, ale je pravděpodobné, že zde žili minimálně o sto let dříve. Největší příliv obyvatelstva probíhal od druhé poloviny 17. století. Přicházeli z širokého okolí, jak o tom svědčí jména jako Polák, Krakauer, Wiener, Lubliner nebo Spaniel. Na vymezeném prostoru, který bylo zakázáno rozšiřovat, se jim brzy nedostávalo místa a tak se začali domky zvyšovat nebo budovat přístavby. V roce 1636 bylo zpěvákovi Léblovi povoleno, „aby sobě domeček na zahradě vystavěl“ a od té doby vzniklo podobných přístaveb desítky. V roce 1724 už měla čtvrť devadesát pět domů o které se ale dělilo dvěstědevět majitelů. Dům Icigla, dlouhého Žida byl dokonce rozdělen na deset dílu. V jiném domě je dochována kuchyně o rozměrech jeden krát jeden metr, o kterou se podle dochovaných zápisů dělilo šest hospodyněk.

Vznik ghetta

Už v roce 1551 vyšlo královské nařízení, jímž Ferdinand I nařizoval označení Židů žlutým znamením. Nebylo to poprvé ani naposled. Židé byli soustavně vyháněni ze svých domovů, i když v Třebíči se podobná nařízení projevovala jen okrajově. Za to museli neustále platit. Za odpuštění roboty, provozování živností, za hřbitov i za špitál, za místo na tržišti, kam často ani nebyli vpuštěni platili dvakrát víc než křesťané a když kolem projíždělo pruské nebo napoleonské vojsko, museli skládat výpalné za celou Třebíč. Nejhorší ale bylo, že museli platit i za možnost plodit děti. Podle familiantského zákona, který omezoval počet Židů ve městě, dostával nejstarší syn rodiny číslo, za které musel zaplatit 300 zlatých. Jen majitelé čísla se mohli ženit a rodiny, kde měly jen dcery byly odsouzeny k vymření. Vznikla tak spousta manželství, která se rovnala trestnému činu a byla z moci zákona rozlučována. V této souvislosti je asi nedojemnější příběh Wolfa Schröttera, který u úřadů podával po léta opakované protesty proti rozloučení jeho manželství s Annou Schulzovou. Podmínky se ještě zhoršily v roce 1723, kdy se z čtvrti museli vystěhovat křesťané, kteří si vyměnili domy s Židy bydlícími mimo čtvrť. Dokonce se začala plánovat výstavba hradeb, které by jinověrce oddělily od „počestných“ křesťanů. Ghetto bylo na světě.

Soužití

Bez zásahů shora by ale obě komunity žili vedle sebe v míru. Některé domy byly společně obývány křesťany a židy a v Třebíči nejsou žádné záznámy o pogromech, které se jinak vyskytovaly téméř všude. Mezi Židy, bohatými měšťany a některými členy rodiny Valdštejnů panovaly úzké vztahy. Zvlášť pokud šlo o peníze a půjčky. Více než polovina třebíčských Židů se věnovala obchodu, ale jen malá část z nich se mohla považovat za skutečné boháče. Většinou se jednalo o hokynáře, kramáře, obchodníky s krosnou, podomní obchodníky nebo koňské handlíře. Výnosnou živností byly i palírny, kterých se v podklášteří provozovalo velké množství. A protože obchod bez zákazníků je jako bota bez podrážek, dá se předpokládat, že v místních obchůdcích umístěných v přízemí domů, muselo být rušno. Když byly v roce 1849 konečně zrovnoprávněni, začali se z Třebíče vystěhovávat za obchodem a před druhou světovou válkou jich zde zbylo necelých tři sta. Vlaky do Terezína a vyhlazovacích táborů odsud vyrazily v květnu roku 1942. Zpět se vrátilo pouhých deset osob.

Při prohlídce si nenechejte ujít Zadní synagogu vystavěnou v roce 1669, kde je k vidění rozměrný model židovského města, zachycující stav před rokem 1850. Na další vycházku doporučujeme návštěvu židovského hřbitova, zapsaného společně s židovskou čtvrtí a Bazilikou do seznamu UNESCO. 

Dům Seligmanna Bauera

Dům byl postaven krátce před r. 1798 Seligmannem Bauerem na tzv. Španělovském pozemku. Jeho význam a hodnota spočívá především v jeho přímém spojení s objektem Zadní synagogy. Nachází se v něm schodiště vedoucí na západní ženskou galerii. Majitelé domu byli trvale zavázáni udržovat ženám tento přístup volný.

V přízemí se nachází vetešnictví připomínající jednu z charakteristických činností, kdysi provozovanou židovským obyvatelstvem. V zadním traktu je umístěna moderně vybavená kuchyně, umožňující příležitostnou přípravu košer pokrmů.

První patro autenticky zobrazuje typické bydlení nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období.

Podkroví domu je přizpůsobeno přednáškovému sálu, který je opatřen moderní audiovizuální technikou.

Otevírácí doba:

(Zadní synagoga + Dům Seligmanna Bauera)

leden - červen

denně9:00-17:00
červenec - srpen
denně9:00-18:00
září - listopad
denně
9:00-17:00
prosinec
denně
9:00-16:00

UPOZORNĚNÍ:

  • V době konání kulturních a společenských akcí může být otevírací doba TIC omezena.
  • Památky Zadní synagoga a Dům Seligmanna Bauera jsou přístupné dle otevírací doby TIC Zadní synagogy.
  • Průvodcovská služba po židovské čtvrti (okruh I. a II.) je možná pouze na základě objednání min. 2 dny dopředu a pro min. 5 osob.

Vstupné:

Zadní synagoga včetně prohlídky Domu Seligmanna Bauera

Dospělí                                               80 Kč / 4 EUR
Studenti, senioři, děti od 6 let, ZTP   40 Kč / 2 EUR
Školní výpravy - základní školy        20 Kč
Klub č. turistů                                    70 Kč

Židovská čtvrť - Okruh I
Okruh I zahrnuje prohlídku Zadní synagogy spojenou s prohlídkou Domu Seligmanna Bauera, procházku židovskou čtvrtí se zastavením u zajímavých objektů. Délka prohlídky cca 1,5 hodiny.

Dospělí                                               130 Kč / 6 EUR
Studenti, senioři, děti od 6 let, ZTP   70 Kč / 3,5 EUR
Školní výpravy - základní školy        50 Kč


Židovská čtvrť - Okruh II
Okruh II zahrnuje prohlídku Zadní synagogy spojenou s prohlídkou Domu Seligmanna Bauera, procházku židovskou čtvrtí se zastavením u zajímavých objektů a židovského hřbitova. Délka prohlídky cca 2 hodiny.

Dospělí                                               150 Kč / 7 EUR
Studenti, senioři, děti od 6 let, ZTP   80 Kč / 4 EUR
Školní výpravy - základní školy        60 Kč


Kontakt:

Subakova 1/44, 674 01  Třebíč
Tel.: +420 568 610 023
e-mail: infosynagoga@mkstrebic.cz

Památky UNESCO

Další památky

Volný čas

Informace

Jak se k nám dostanete
Hotel Solaster
Cena od: 675 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že České Švýcarsko ukrývá největší skalní most v Evropě? Je jím Pravčická brána, která se objevila ve filmu Narnie.



Židovská čtvrť

Židovský hřbitov

Bazilika Sv. Prokopa