Židovský hřbitov

Židovský hřbitov
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov
Další fotky

Hřbitovy jsou zvláštní místa; na první pohled chmurné útočiště mrtvých, na druhý důvěrný azyl prvních cigaret a milostných schůzek. Židovské hřbitovy jsou ještě o poznání tajemnější než ty křesťanské a plynulé křivky náhrobků, ornamentů a hebrejského písma přinášejí do Evropy vůni orientu. Vzdálenou a přece po staletí blízkou. Náhrobky nasázené těsně vedle sebe vykukují z trávy a břečťanu,  naklánějí se do stran jako vyviklané zuby, vrhají stín a trochu připomínají živé bytosti. Třebíčský hřbitov je jedním z největších židovských hřbitovů u nás. Je v něm víc než tri tisíce náhrobků a každý nese otisk příběhu, který by jinak smazal čas.

Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1630. Spočívá nad hlavou Elíši Samuela, jeho ženy Pivky a dcery Jehoshuy. Nedaleko od něj je nádherný klasicizující pomník se srdíčkem, pod kterým jsou podle legendy pochování milenci, kteří se při morové epidemií nechali oddat na smrtelném loži, aby spolu mohli být alespoň ve smrti. Asi deset metrů odtud po cestičce naleznete náhrobek s vyrytýma žehnajícíma rukama. Stejný symbol najdete na všech židovských hřbitovech. Zobrazoval se na náhrobcích příslušníků kněžského rodu kohanim, dnes rozpoznatelných ve jménech s kořenem k-n jako Kohn, Kohnberger, Kantor, Konrád, atd. Podle tradice se nesměli rituálně znečistit a přijít do styku s mrtvými a jejich ostatky se proto pochovávali do vnějších řad hřbitova. Dnes slouží tyto náhrobky k vymezení okraje starého pohřebiště. Nejtajemnější je v zadní části starého hřbitova, a můžete na něm číst tento nápis: 

"Památník na hrob svatého muže, který před devadesáti lety posvětil Boží jméno, zbožného pana Rafaela, spravedlivého blahé pamětí. Jeho zásluha nechť posílí nás i příští generace. Tento památník byl obnoven 1. dne měsíce avu roku 1744."

Podle tradičního podání zachránil Rafael třebíčskou obec před morem. Sám přišel při morové epidemii o všechny příbuzné a rozhodl se zabránit dalšímu šíření nemoci vlastní obětí. Lehl si do hrobu, zasypal se hlínou a s modlitbou na rtech se rozžehnal se životem. Mor ustal jako mávnutím kouzelného proutku a Třebíčští Rafaelovi jeho statečnost nikdy nezapomněli. 

Hřbitov je jako kamenná kninovna. Na náhrobcich najdeme spotstu symbolu spjaíycn sejmeny neoozííku (např. jména s kořenem B-r byla spojována s párem medvědů) nebo jejich vlastnostmi (lví nesoucí korunu jako symbol moudrousti). Nápisy často odpovídaly tvaru náhrobku. Tak na macevě stylizované jako brána, čteme o muži, kterému jeho dobročinnost otevře brány milosrdenství. Třebíčský židovský hřbitov je jako zrcadlo architektonických slohů - od malých barokních po klasicismus a velké obelisky z druhé poloviny 19. století. Mnoho jich patří rozvětvené rodině Subaků, která v Třebíči vlastnila velkou koželužnu.

Hebrejsky se hřbitovům říká DŮM ŽIVOTA ( bejt ha-chajim ). Toto paradoxní označení je vyjádřením víry, ve které se smrt dá chápat jako brána k životu. Názory na posmrtný život se ale v judaismu různí a často si i odporují. Všechny však spojuje důraz na život, ve kterém smrt hraje roli jeho sekundanta. Není jeho definitivním protikladem, ale součástí. O židovském přístupu ke smrti snad nejvíc vypovídají pohřební zvyky. Od roztržení roucha nad zemřelým po modlitbu za zemřelé ( kaddiš ). Do dalších podrobností vás rádi uvedou místní průvodci...

Otevírací doba:

Denně - od neděle do pátku
V sobotu o sabatu je zavřeno (od pátečního do sobotního večera).
 

květen - srpen                       9.00 - 18.00
září, říjen, březen, duben      9.00 -17.00
listopad - únor                       10.00 -15.00

Kontakt:

p. Malášek, 737 180 813

Památky UNESCO

Další památky

Volný čas

Informace

Jak se k nám dostanete
Hotel Solaster
Cena od: 675 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Pravčická brána v Českém Švýcarsku je největším skalním mostem v Evropě? Krom restaurace ve výletním zámečku Sokolí hnízdo je tu mnoho vyhlídek, z nichž je krásný rozhled do kraje.



Židovská čtvrť

Židovský hřbitov

Bazilika Sv. Prokopa